Fuchsiová je moje barva. Můžu ji na všem, na kabelkách, botách a obzvlášť na rtech. Vždy se jedná o skvělou koupi, která tvoří základ mého šatníku. Košile, je mým "must have", a když jsem ji loni na podzim ulovila v Lindexu ve slevách, byla jsem radostí bez sebe. Je rafinovaná, ženská a hodí se kamkoli a k čemukoli.
Nejzajímavějším prvkem outfitu jsou ale espadrillky Ralph Lauren, které jsem dostala od přítele k narozeninám. Dlouho jsem o nich mluvila, a při rozbalování dárečku najednou olaláá a držela jsem je v ruce. Musela jsem je samozřejmě hned vyzkoušet, protože kdo ví, jak dlouho u nás to teplé počasí vydrží :).
Kromě zmíněné halenky jsem k outfitu zvolila 7/8 kalhoty, které mám ráda, protože jsou super pohodlné a mají zajímavý detail zipů na nohavicích.
Vzhledem k tomu, že jsme byli na toulkách Vídní, tak jsem nepotřebovala žádnou velkou kabelku a vystačila jsem si s obyčejným psaníčkem, které vzhledem ke své jednoduchosti, může být doplňkem na den, i na večerní párty :)
Tentokrát si můžete všimnout absence doplňků (kromě hodinek a shambally), jsou totiž i dny, kdy vsázím skutečně na úplnou jednoduchost, jako je tomu v tomto případě.
Jaká je Vaše oblíbená barva?
Vždy jsem byla srdcem i duší romantik. Rozplakaly mě staré filmy, Shakespearovy sonety, čerstvé růže ve váze, vyznání lásky, keramické formičky na muffiny nebo západ slunce. A na tom se ani dnes nic nezměnilo. Večer usínám s myšlenkou, jak splnit přání všem lidem okolo sebe, a probouzím se s nápady, čím vším bych chtěla být, čím jsem, a hlavně-jaká jsem. Jsem šťastná a vděčná. Vděčná za to, že mohu cítit vůni čerstvých květin, slyšet cinkající zvonek na kole, vidět zapadající slunce a vnímat kapky deště na obličeji. Štastná, protože mohu dělat vše, co mě baví, protože žiji pro ty, kteří mě milují, a protože mám život, který mě baví. Buďte šťastní! Žijte okamžikem! A milujte. Všechny, všechno, a sebe.
Dneska mám pro Vás fotky ještě z minulého víkendu, které byly foceny v areálu Schönbrunnské ZOO. Nafotili jsme je i přesto, že se nejedná o žádný světoborný outfit, dalo by se říct, že je to spíše volnočasový, a hlavně pohodlný look. Ostatně, co taky chcete nosit v 35 stupňových vedrech, že jo?
Džínové šortky jsem doplnila jednoduchým transparentním topem s motivem rudých pivoněk, a obula si nové sandály z Bati, které mají na webu ve slevě. Vzala jsem si je ještě v nude odstínu, ale s jiným uspořádáním pásků. Příští rok, jako bych je našla. Navíc mají pevnou podrážku, nikde nedřou, a jsou maximálně pohodlné. Výrazná rtěnka nesměla chybět, tentokrát moje oblíbená Diva red od Rimmelu. Máte také svoji oblíbenou rudou rtěnku?
Pomalu, ačkoli nerada, budu muset dávat letním šatům sbohem. Vzdušné a lehké materiály budu muset nahradit teplejšími a podstatně delšími kousky. Problém, na který jsem narazila při balení je ten, že mám téměř pět desítek šatů, ale z toho snad ani ne pětinu podzimních a zimních. Z toho jasně vyplývá, že musím šatník v tomhle směru obohatit, že ano? :)
Tyto šaty jsou jedny z nejoblíbenějších, jsou totiž neskutečně variabilní a dají se opravdu velmi dobře kombinovat. Látka má na sobě embosovaný vzor, který činí šaty při detailnějším zkoumání zajímavějšími. Působí slavnostnějším dojmem, proto jsem si je oblékla na oslavu přítelových narozenin.
Oslava měla trošku "kulturnější" nádech, protože jsme si zašli na koncert vážné hudby, prohlédli jsme si muzeum hudby (Haus der Musik), a na závěr jsme šli na večeři a zákusek do Café Central, kde nám klavírista zahrál na přání Vltavu. Byl to opravdu nádherný zážitek, a také úžasný a výjimečný den. Potřebovala bych, aby měl den alespoň o pět hodin navíc, abychom stihli prochodit celou Vídeň přesně podle našich představ.
Jestli mi ve Vídni něco chybí, tak je to mé útulné bydlení se spoustou romantických detailů, drobných doplňků a květin. Chybí mi dekorování, čtení časopisů o bydlení, a také vylepšování domova. Ale víte, jak se říká, když nemůže Mohammed k hoře... A právě tohle překvapení mi připravil přítel k našemu výročí. Dovezl mi nádherně zabalenou knihu od Jeanne d´Arc Living, věnovanou detailům domova. Ani si nedokážete představit tu radost při rozbalování.
Co mně potěšilo o to víc, je skutečnost, že Vás někdo tak výborně zná, že přesně ví, čím Vám udělá radost. Není třeba obrovských gest, pugétů růží, nebo drahých dárků. Stačí to vědomí, že někdo věnoval svůj čas, a snahu právě Vám. Tohle má tu skutečnou (nevyčíslitelnou) hodnotu.
A zatímco píšu tenhle článek, zachumlaná pod peřinou s otevřenou knížkou vedle sebe, přeji si, aby takových výročí byla ještě spousta, ne kvůli dárku, ale kvůli tomu neskutečně nádhernému pocitu štěstí.
Zajímalo by mě, co udělalo naposledy šťastné Vás?
